Stínový režisér

Někdy si počká.

Ani jsem neměla v plánu o něm tak brzy psát znovu…

---

Nějakou dobu jste si mohli myslet, že vám Stínový režisér něco bere.
Tu verzi vás samotných, kterou jste se tak usilovně snažili stát.
Tu, která by už skoro dávala smysl.

Působilo to… nespravedlivě.
Alespoň z místa, kde jste tehdy stáli.

Jako by někdo vstoupil do role, kterou jste hráli celý život, a nějak ji zvládal lépe, než vaše skutečné já.
Rozhodně přesvědčivěji.

---

Když všechno kolem vás působí jednoduše, je daleko snazší předstírat, že tam není.

Teprve když se vše zrychlí.
Když se obrysy trochu rozmlží.
Když být sami sebou začne připomínat nadlidský výkon, na který jste se úplně nepřipravili.

Tehdy se to mění.